Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Převážně úspěšný účastník řízení má zpravidla právo na náhradu nákladů řízení neúspěšnou protistranou. Výše takto hrazených nákladů se ale stanovuje "paušálem" podle hodnoty sporu a množství úkonů advokáta. Zejména u méně "hodnotných" sporů tak náhrada nemusí pokrýt náklady vynaložené na vedení sporu.

Je nutné odlišit výzvu k plnění (která může být teprve podmínkou vzniku nároku) a následnou předžalobní výzvu, kterou je třeba zaslat alespoň 7 dní před podáním žaloby. Ačkoliv předžalobní výzva není podmínkou podání žaloby, je vhodné ji (nejlépe skrze advokáta) zaslat nejen pro zvýšení šance na dobrovolnou úhradu dluhu, ale i pro vznik nároku na náhradu nákladů úspěšného řízení.

Definice „nesprávného úředního postupu“ je poměrně široká, lze jej však obecně popsat jako porušení závazných pravidel předepsaných právními normami pro jednání orgánu veřejné moci při jeho činnosti, ke které je povinen a oprávněn na základě obecně závazných právních předpisů. U nesprávného úředního postupu se však nejedná se o nezákonné rozhodnutí, ale o postup orgánu, který se v jeho rozhodnutí následně projevil. Často jde o nepřiměřenou délku řízení, kdy je sice vydané rozhodnutí samo o sobě zákonné, doba do jeho vydání však odporuje procesním předpisům či přiměřenosti a účastníkům proto vzniká nárok na odškodnění za průtahy v řízení.