Soud může žalovanému zaslat k tzv. kvalifikovanou výzvu. Ve včasném vyjádření k této výzvě musí žalovaný vylíčit rozhodující skutečnosti a svá tvrzení i doložit. Pokud tak žalovaný v soudem dané lhůtě neučiní, vynese soud rozsudek pro uznání v neprospěch žalovaného.
V některých případech může soud žalovanému usnesením přímo uložit, aby se písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok zcela neuzná, vylíčil i rozhodující skutečnosti, připojil k tomu listinné důkazy a popřípadě označil další důkazy na podporu svých tvrzení. Obecně soud k této tzv. kvalifikované výzvě může přistoupit, jsou-li okolnosti případu nebo povaha věci něčím specifické. Dále také, když byl již např. vydán (elektronický) platební rozkaz nebo když se řádně a včas žalovaný nevyjádřil na základě běžné výzvy.
Předseda senátu nebo samosoudce v usnesení o kvalifikované výzvě určí žalovanému lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení. Žalovaný by tak měl mít v zásadě dostatek času k vyjádření. Výzva se vždy doručuje do vlastních rukou, nebo prostřednictvím datové schránky. Pokud tedy máte datovou schránku zřízenou, je skutečně nutné ji kontrolovat, protože po 10 dnech od odeslání nastává fikce doručení, a to i když jste se ani nepřihlásili. Pokud bylo přípravné řízení ukončeno, nebo dokonce proběhlo první soudní jednání, nelze již kvalifikovanou výzvu k vyjádření vydat.
Jestliže je žalovaný zcela pasivní a ve stanovené lhůtě se ani nevyjádří, ani neuvede nějaký vážný důvod, který mu ve vyjádření bránil, má se obecně za to, že nárok uznává, a to v plné výši. Soud poté vynese rozsudek pro uznání ve prospěch žalobce. Proto se skutečně nevyplatí dělat před soudem tzv. mrtvého brouka. Rozsudek pro uznání je pak již jen omezeně přezkoumatelný v případném odvolacím řízení.
