Řádně doručený platební rozkaz nabývá právní moci, pokud proti němu nepodáte do 15 dnů od doručení tzv. odpor proti platebnímu rozkazu, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Odporem vyjádříte nesouhlas s uloženou povinností a soud proto platební rozkaz zruší. Následně Vám běží lhůta, zpravidla 30 dní, ve které musíte uvést, z jakého důvodu s podanou žalobou nesouhlasíte. Pokud byste takové odůvodnění nedoplnili, soud by mohl rozhodnout rozsudkem pro uznání.

Výkon rozhodnutí i exekuce představují možnost, jak donutit účastníka řízení ke splnění povinnosti i proti jeho vůli. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, exekuci naopak vybraný exekutor. V praxi je mnohem využívanější exekuce, a to zejména z důvodu efektivity a možného postihu více zdrojů majetku povinného.

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Pro podání žaloby je nutné určit věcně a místně příslušný soud. Věcně příslušným je obvykle okresní soud (v Praze obvodní). Místní příslušnost pak zpravidla určujeme dle bydliště žalovaného, resp. sídla v případě právnické osoby.

Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.