Žalobou lze uplatnit každý "dospělý" nárok, tedy právo žalobce, u kterého již uplynula lhůta k dobrovolnému plnění, typicky jde třeba o nárok z nezaplacené faktury po splatnosti. Nesmí však jít o již promlčený nárok.

Nárok představuje právo jedné osoby (věřitele) požadovat a efektivně i dosáhnout konkrétního plnění od druhé osoby (dlužníka). Vymahatelný je však až „dospělý“ nárok, tedy takový, kdy se dlužník ocitne v prodlení vůči věřiteli. Pokud tedy dlužník dospělého nároku dobrovolně svou povinnost neplní, nezbyde, než takový nárok zavčasu uplatnit u soudu (který především posoudí, zda tvrzená povinnost dlužníka skutečně existuje). 

Nelze však žalovat dosud nedospělé nároky, jak ilustruje následující příklad z běžného života: pan Novák si půjčil od pana Svobody 10.000 Kč a zavázal se mu je vrátit do konce roku. Pan Svoboda ale po pár dnech zjistil, že peníze sám potřebuje a obrátil se tedy na pana Nováka, ať mu jeho peníze vrátí, nebo ho zažaluje. Má na to právo? Žaloba by v takový okamžik úspěch neměla. Pan Svoboda totiž ještě žádný nárok nemá (sjednaní splatnost ještě nenastala) a pokud by žalobu skutečně podal, soud by ji odmítl jako předčasnou. Pan Svoboda tedy musí počkat na Nový rok (tedy až uplyne dobrovolná lhůta k plnění), a pokud pan Novák peníze nevrátí sám, zaslat mu předžalobní upomínku a až poté jej případně i zažalovat.

Stejně jako může být nárok uplatněn předčasně, může být i uplatněn i opožděně. Nároky totiž nelze úspěšně vymáhat navěky, ale je nutné je u soudu uplatnit v průběhu promlčecí doby, po jejímž uplynutí může dlužník vznést námitku promlčení a soud takový nárok nepřizná. Promlčené právo sice dál existuje, ale již pouze v podobě „naturální obligace“, kterou dlužník může splnit dle svého uvážení (nebude se však jednat o plnění bez právního důvodu, a věřiteli tedy ve plnit dle své vůle. Dlužník pak sice může dál plnit, ale činí tak zcela dobrovolně (a nepůjde o bezdůvodné obohacení věřitele).

Nárok se zpravidla uplatňuje u soudu, existují však i jiné cesty, jakými se lze plnění v konkrétním případě domoci. U některých nároků byla sjednána rozhodčí doložka, strany se mohou dohodnou na mimosoudním řešení, anebo si mohou uzavřít i notářskou či exekuční dohodu s doložkou přímé vykonatelnosti. Posledně jmenovaná varianta má své užití zejména tam, kde dlužník svůj dluh nerozporuje, avšak potřebuje jej rozložit do více splátek.