Již pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout mimořádnými opravnými prostředky. Těmi jsou dovolání, žaloba pro zmatečnost a žaloba na obnovu řízení. V případě porušení ústavních práv lze podat ústavní stížnost. Důvody k využití těchto procesních prostředků by však měly nastat pouze výjimečně.

Je-li rozhodnutí odvolacího soudu doručeno účastníkům řízení, nabývá právní moci a nelze proti němu již podat odvolání. Došlo-li však k závažným pochybením, je možné proti němu podat některý z mimořádných opravných prostředků, tedy dovolání, žalobu pro zmatečnost nebo žalobu na obnovu řízení. 

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu v případě, kdy má účastník za to, že soudy danou věc nerozhodly právně správně. Může jít o případ, kdy soud vybočil od  ustálené rozhodovací praxe nebo kdy rozhodoval o otázce, která dosud nebyla soudy řešena apod. Dovolací soud tedy přezkoumává pouze právní stránku věci, nezabývá se skutkovým stavem. Dovolání je nutné podat u soudu prvního stupně ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (lhůtu nelze prominout). Pro řízení před dovolacím soudem je vyžadováno zastoupení advokátem (nemá-li účastník vlastní právnické vzdělání). 

Žalobu na obnovu řízení lze podat v případě, kdy se objevily skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl bez své viny použít v původním řízení, a zároveň by mohly vést k (pro něj) příznivějšímu výsledku řízení.

Pokud ve věci došlo k zásadním procesním pochybením, kdy např. rozhodoval soud, který k tomu nebyl příslušný, rozhodoval vyloučený soudce nebo soudce v důsledku toho, že se dopustil trestného činu, rozhodl v neprospěch účastníka, lze takové rozhodnutí napadnout žalobou pro zmatečnost.

Ústavní stížnost lze podat proti  pravomocnému rozhodnutí soudu nebo jinému zásahu orgánu veřejné moci, kterým došlo k porušení ústavně garantovaných práv. Často se jedná o porušení práva na spravedlivý proces nebo práva na soudní a jinou právní ochranu (zde patří  např. právo projednání věci bez zbytečných průtahů). Rozhodnutí Ústavního  soudu je již zpravidla konečné, za určitých okolností lze podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva pro porušení práv garantovaných Evropskou úmluvou.

‍