Není výjimkou, že dlužník podá žalobu na zaplacení částky, přičemž zamlčí, že i on žalovanému peníze dluží. Zákon pak žalovanému umožňuje, aby v soudním řízení uplatnili i svoji pohledávku. Může tak učinit zápočtem, nebo vzájemným návrhem.

Námitka započtení aneb když chcete „vyrovnat účty“

Námitka započtení má především obranný charakter. Pokud máte vůči žalobci vlastní pohledávku, která je nižší nebo se rovná hodnotě sporu, můžete před soudem uplatnit námitku započtení. Jde o procesní úkon, který umožňuje „odečíst“ Váš nárok od částky požadované žalobcem. To tedy znamená, že se výsledná částka žaloby, kterou jste měli zaplatit, sníží o hodnotu vaší pohledávky. Námitka započtení se v soudním řízení (k soudnímu řízení jsme psali více zde) posuzuje jako předběžná otázka, tedy otázka, kterou musí soud v rámci řízení vyřešit předtím, než o celém sporu rozhodne. Soud se tedy bude soustředit na to, zdá Vámi uplatněná pohledávka v tvrzené výši existuje (to bude ostatně zkoumat i u pohledávky žalobce) a zda jsou splněny podmínky započtení.

Podmínky započtení jsou následující:

1. Vzájemnost pohledávek: Obě strany si vzájemně dluží

2. Stejný druh plnění: Pohledávky musí být stejného typu, typicky půjde o dvě peněžité pohledávky

Příklad: Žalobce podal žalobu k úhradě 50.000 Kč za neuhrazenou fakturu za dodání zboží odběrateli, nicméně odběratel sám eviduje fakturu za poskytnuté služby po splatnosti vůči dodavateli ve výši 40.000 Kč. Námitkou započtení tak může odběratel snížit žalobcem uplatňovanou pohledávku na 10.000 Kč.

Vzájemný návrh aneb když Vám žalobce dluží víc, než vy jemu

Na rozdíl od započtení má vzájemný návrh útočný charakter, ostatně se mu někdy přezdívá „vzájemná žaloba“. Můžete jej použít, pokud váš nárok převyšuje částku žaloby. Soud se (taktéž jako u započtení) následně v řízení nebude zabývat jen nárokem žalobce. Soud má však možnost vyloučit vzájemný návrh k samostatnému řízení (pokud vyhodnotí, že je to vhodnější), což u námitky započtení možné není.

Podmínky pro vzájemný návrh:

1. Vyšší částka: Nárok, který uplatňujete, musí být vyšší než částka požadovaná žalobcem

2. Důkazní břemeno: Musíte prokázat existenci své pohledávky stejně jako u samostatné žaloby

Příklad: Žalobce chce 50 000 Kč, ale vy máte vůči němu pohledávku na 80 000 Kč. Ve vzájemném návrhu požádáte soud, aby kromě žaloby rozhodl i o vašem nároku. Soud tak ve společném řízení může rozhodnout ve Váš prospěch a bude to původní žalobce, kdo bude muset hradit Vám 30.000 Kč.

Nevýhodou vzájemného návrhu oproti námitce započtení je, že musíte uhradit soudní poplatek, který se počítá z výše vašeho nároku. Více k výpočtu soudního poplatku uvádíme zde.

‍

Další články ze série Jdu k soudu:

Jdu k soudu: předvolání k soudnímu jednání

Jdu k soudu: jak to vypadá u soudu a jak se chovat během soudního jednání

Jdu k soudu: proč se soudní jednání koná a jak probíhá

Jdu k soudu: obdržel jsem rozsudek soudu, co teď?

Jdu k soudu: kolik stojí soudní řízení?

Jdu k soudu: jak se píše žaloba a kolik bude stát?

Jdu k soudu: vymáhání soudního rozhodnutí aneb jak na exekuce

Jdu k soudu: můžu u soudu lhát?

Jdu k soudu: Kolik stojí advokát?

Jdu k soudu: jak na vymáhání pohledávek

‍