Soudní jednání má jasná pravidla. Pro každého účastníka řízení (žalobce i žalovaného), svědky, ale i pro další osoby, které se jednání zúčastní, se však mohou lišit. Proto se v tomto krátkém článku zabýváme tím, co lze od dění v soudní síni očekávat a proč se vlastně soudní jednání koná.

K čemu je soudní jednání dobré?

Soudce se během soudního řízení snaží dospět k závěru, zda žalobce dostatečně prokazuje to, co tvrdí v žalobě. Zároveň zohledňuje obranu žalovaného, který se naopak nárok uplatněný žalobou snaží vyvrátit. Soudní jednání pak slouží k tomu, aby obě strany sporu měly dostatečný prostor vyjádřit se k dané věci.

Typické soudní jednání se může konat třeba ve věci zaplacení dlužné částky. Může jít namátkou o případ žalobce – automechanika, který podal žalobu proti svému klientovi (žalovanému) kvůli tomu, že neuhradil fakturu za opravu osobního automobilu. Při jednání tedy žalobce opírá svůj nárok hlavně o vystavenou a neuhrazenou fakturu po splatnosti, dále o doklady a jiné dokumenty prokazující, že opravu provedl. Naopak žalovaný může tvrdit, že oprava byla provedena vadně, či vůbec provedena nebyla, a z toho důvodu fakturu neuhradil a žalobce na úhradu nemá nárok. Soudce pak na základě konkrétních tvrzení rozhodne, zda žaloba bude mít úspěch, nebo ji zamítne.

Soudce by se měl snažit o to, aby ve věci rozhodl hned po prvním jednání. Jeho úkolem je tedy získat vyjádření žalovaného k žalobě s předstihem. Z praxe však víme, že rozhodnutí po prvním jednání je spíše výjimečné, účastníci řízení jsou totiž při prvním jednání zpravidla vyzvání k dodání dalších důkazů k podpoře jejich argumentů, tyto dodané důkazy pak musí být provedeny (tedy v případě písemných důkazů přečteny a účastníkům musí být dána šance vyjádřit se k nim) na dalším jednání.

Jak jednání zpravidla probíhá?

Jednání začíná kontrolou toho, zda jsou přítomni žalobce i žalovaný. Následně se soudce účastníků řízení ptá, zda se jim nepodařilo spor vyřešit smírně, tedy zda se nedohodli mimo soud. Pokud tomu tak není, soudce jednání zahájí a vyzve žalobce, aby přednesl žalobu či sdělil její obsah, na to vyzve žalovaného, aby sdělil obsah vyjádření, které soudu k žalobě zaslal.

Soudce dále provede jednotlivé důkazy, které žalobce a žalovaný soudu zaslali. Oba mohou k jednotlivým důkazům uvádět některé další skutečnosti, nebo je i rozporovat.

Soudce v průběhu jednání může oběma stranám sdělit, které skutečnosti se jim prozatím nepodařilo dostatečně prokázat a k prokázání bude nutné dodat další důkazy. Po prvním jednání (případně v dodatečně stanovené lhůtě ve výzvě k dodání dalších důkazů) soud většinou provede tzv. koncentraci řízení, po které již není s určitými výjimkami možné uvádět další důkazy.

Po posledním jednání probíhá vyhlášení rozsudku. Soudce vyzve účastníky, ať vyčkají před soudní síní a následně je znovu předvolá k vyslechnutí rozsudku. Soudce ale může vyhlášení rozsudku odročit na jiný den, aby měl čas na vyhodnocení všech důkazů. Ve lhůtě 30 dnů po vyhlášení rozsudku bude finální písemné vyhotovení rozsudku doručeno účastníkům řízení.

Co může očekávat svědek?

Svědek má oproti žalobci a žalovanému při jednání odlišné postavení. Je totiž zpravidla předvolán právě na jejich návrh a často dopředu neví, o čem bude u soudu vypovídat. Nemůže se tak na jednání narozdíl od účastníků příliš připravit. Pokud tušíte či víte, o čem byste měli vypovídat, jistě není ke škodě si projít dokumenty, e-maily, zprávy, které se věci týkají, ať můžete odpovídat na otázky s jistotou.

Soudce svědka v průběhu soudního jednání vyzve ke vstupu do soudní síně a provede jeho identifikaci. Svědkovi dá nejprve prostor k tomu, aby vylíčil všechny skutečnosti k dané záležitosti, poté se ptá na doplňující dotazy. Následně dostanou možnost pokládat dotazy žalobce i žalovaný, stejně tak i znalec, pokud je přítomen.

Svědek může odepřít výpověď v případě, že by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Jinak je svědek povinen vypovědět pravdu a nic nezamlčovat. Nedodržení této povinnosti může být trestně stíháno, a to jako spáchání trestného činu křivé výpovědi.

Pokud svědek bude uplatňovat tzv. svědečné, tedy bude mít vyplněný formulář, který bývá součástí předvolání, může jej předložit soudci.

Protokol o jednání

O jednání se pořizuje zvukový záznam a zpravidla se taktéž pořizuje písemný protokol s pomocí zapisovatele či zapisovatelky (pokud jsou na konkrétním jednání přítomni). Takový protokol je po jednání většinou účastníkům řízení zaslán, či jej obdrží rovnou na jednání. Svědek takový protokol nedostane.

‍

Další články ze série Jdu k soudu:

Jdu k soudu: předvolání k soudnímu jednání

Jdu k soudu: jak to vypadá u soudu a jak se chovat během soudního jednání

Jdu k soudu: obdržel jsem rozsudek soudu, co teď?

Jdu k soudu: kolik stojí soudní řízení?

Jdu k soudu: jak se píše žaloba a kolik bude stát?