Vymáhat nyní své nároky vůči „nepoctivým“ obchodníkům je pro mnohé spotřebitele (anebo drobné podnikatele) velmi obtížné, ne-li nemožné. To má změnit nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, jenž byl před pár dny definitivně schválen.

Nově tak bude možné zahajovat tzv. hromadné (kolektivní) soudní řízení pro větší množství nároků spotřebitelů (kterými jsou pro účely tohoto zákona i drobní podnikatelé, mající do 10 zaměstnanců a obraty do 50 mil. Kč).

V hromadném řízení lze projednat a rozhodnout spory o práva nebo oprávněné zájmy vyplývající z poměrů mezi spotřebiteli a podnikatelem. Jednotlivé nároky musí mít s podobný skutkový a právní základ. Uplatnit lze nároky vzniklé po dni 24. listopadu 2020.

Příslušný k hromadným řízením je v prvním stupni vždy Městský soud v Praze. Žalobcem v hromadném řízení však může být pouze právnická osoba zapsaná do seznamu oprávněných osob, musí tedy mj. aktivně působit v oblasti ochrany spotřebitele po dobu alespoň dvou let a být nezávislá a nezisková. Takový žalobce musí být v hromadném řízení povinně zastoupen advokátem.

Žalobce poté v hromadném řízení vystupuje vlastním jménem, avšak hájí práva celé skupiny spotřebitelů, kteří se do něj přihlásili. Tito spotřebitelé mají postavení tzv. zúčastněného člena skupiny a aby byla hromadná žaloba přípustná, musí jich být minimálně 10. Jednotliví spotřebitelé však ztrácejí svá procesní práva ohledně dispozice s hromadným řízením. Zůstává jim v různé podobě hlavně právo na informace, na nahlížení do spisu, na podávání námitek proti určitým úkonům a na vyjádření se.

Zahájení hromadného řízení je fakticky rozděleno na dvě části. V první části se posuzuje tzv. přípustnost hromadné žaloby, v druhé se přihlašují jednotliví spotřebitelé se svým nárokem.

Jednotliví spotřebitelé přitom zakládají svou účast na hromadném řízení přihláškou. Zákon tedy počítá s tzv. opt-in metodou, kdy se spotřebitelé budou muset o svá práva aktivně zajímat a případně se do řízení přihlásit. K dostatečné informovanosti veřejnosti (a potenciálních poškozených spotřebitelů) má teprve vzniknout tzv. rejstřík hromadných řízení.

Zákon nyní počítá s tím, že soud zahájení (tedy připuštění hromadné žaloby) zveřejní v rejstříku hromadných řízení a stanoví lhůtu (2-4 měsíce) pro přihlašování jednotlivých spotřebitelů (na předem připraveném formuláři). Žalobce je poté povinen uveřejňovat informace o zahájení a průběhu hromadného řízení soudem určeným způsobem, a to i na svých internetových stránkách. Zákon předpokládá i využití hromadných sdělovacích prostředků (typicky celostátní i místní média a rozhlasové a televizní vysílání).

Rejstřík hromadných řízení pak bude využíván po celou dobu trvání hromadného řízení. Bude obsahovat chronologický výčet jednotlivých hromadných řízení, v nichž bylo rozhodnuto o přípustnosti hromadné žaloby. Budou v něm dále mj. zveřejňovány písemnosti a další údaje významné pro řízení. Samotné rozhodnutí o hromadné žalobě (rozsudek nebo jiné rozhodnutí vydané v hromadném řízení ve věcí samé, kterým se řízení končí) bude rovněž v rejstříku zveřejněno.

I náklady hromadného řízení řeší zákon svébytně. Bude-li žalobce v řízení úspěšný, přísluší mu náhrada nákladů proti žalovanému, naopak členům skupiny (tj. v spotřebitelům, kteří se do hromadného řízení přihlásili) lze uložit náhradu nákladů hromadného řízení jen výjimečně, a to pouze pokud je svým jednáním sami zavinili. Žalobci, tedy zaštiťující spotřebitelské organizaci, může soud rovněž přiznat přiměřenou odměnu (zákon uvádí, že nesmí přesáhnout 16 % z přisouzeného plnění nebo 2,5 mil. Kč, byla-li stanovena paušálně).

Celkově lze říci, že navrhovaný zákon má za cíl zavést do českého právního řádu vhodný procesní nástroj kolektivní ochrany individuálních práv, který zatím v Česku nemáme a po němž laická i odborná veřejnost dlouhodobě volá. Zda se mu podaří naplnit očekávání, ukáže až praxe a čas. Začátek je to však velmi nadějný.