Advokát svým klientů pomáhá nacházet vždy co nejlepší řešení. Ale i advokát se někdy může zmýlit a způsobit tak svým jednáním klientům škodu, a to například zmeškáním lhůty k podání odvolání. Kdy se o takovou škodu jedná a jak postupovat, když Vám advokát škodu způsobil? Tomu se krátce věnujeme v tomto článku.

Právní úprava

Povinnosti advokáta vůči klientovi jsou obsaženy v zákoně o advokacii^[1] případně v etickém kodexu ČAK.^[2] Například v ustanovení § 16 zákona o advokacii je stanoveno, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, zároveň musí jednat svědomitě a důsledně využívat všechny zákonné prostředky. Odpovědnost advokáta za újmu vzniklou v důsledku takového porušení pak upravuje ustanovení § 24 zákona o advokacii. Zákon o advokacii také stanoví, že advokát musí být pro případ odpovědnosti za újmu pojištěn, a tudíž případný vznik škody bývá hrazen z tohoto pojištění.

Odpovědnost advokáta podle výše citovaných ustanovení je navíc koncipována jako odpovědnost objektivní, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu,^[3] tedy v případě vzniku škody se nehledí na zavinění advokáta, stačí pouhé prokázání vzniku škody a příčinné souvislosti mezi jejím vznikem a pochybením advokáta. Při posuzování, zda se jedná o škodu způsobenou advokátem způsobenou při poskytování právního poradenství, je třeba proto posoudit, zda je zde souvislost mezi škodou, která klientovi vznikla, a mezi jednáním advokáta. Advokát se může zbavit své odpovědnosti jen v případě, že prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, a i přesto nebylo možné zabránit vzniku škody.

Jak uplatnit náhradu škody vůči advokátovi?

Pokud jste přesvědčeni, že Vám škoda vznikla z důvodu jednání advokáta, je v prvé řadě nejvhodnější o tomto otevřeně s advokátem komunikovat. Pokud advokát škodu způsobil, je naprostým standardem, že se Vám bude snažit pomoci tuto škodu napravit a případně taktéž škodu nahradí, zpravidla ze zmíněného pojištění.

Pokud by však ani tak nebylo možné dospět k vyřešení věci, nezbývá než se obrátit na soud, který by o náhradě škody rozhodl. V rámci dokazování v tomto soudním řízení je pak třeba prokázat, že skutečně došlo ke vzniku škody, a že škoda vznikla právě v důsledku porušení advokátních povinností.

Z tohoto důvodu soud bude nejprve řešit předběžnou otázku, zda by došlo ke vzniku škody i v případě řádného postupu advokáta.^[4] V rámci této předběžné otázky tak může civilní soud paradoxně hodnotit, zda by byl klient jinak uspěl v jiném řízení, které pro něj ve skutečnosti dopadlo neúspěchem právě v důsledku pochybení advokáta, třeba pokud advokát nepodal včas odvolání.

Zmeškání lhůty jako pochybení advokáta

V praxi jsme se setkali s případy, kdy advokát nepodal opravný prostředek u soudu včas. Ve výjimečných odůvodněných případech je zmeškání lhůty k podání opravného prostředku soudem promíjeno (například z neplánované a delší hospitalizace v nemocnici), ale pouhé onemocnění advokáta vedoucí ke krátkodobé indispozici pak důvodem pro prominutí zmeškání lhůty není.

Klient se tedy zmeškáním lhůty advokátem dostává do velmi nepříjemného postavení, neboť bez vlastního zavinění prohrává soudní spor, a to i v případě, kdyby jinak byl v právu, a nemá již žádné možnosti obrany. Jedinou a poslední možností klienta je tedy požadovat alespoň náhradu škody po advokátovi, jenž ji svým pochybením způsobil. Velice problematickým je však v tomto případě prokázání vzniku samotné škody – klientovi totiž neúspěšným soudním sporem vzniká pouze část škody přímo, a to škoda v rozsahu marně uplatněných nákladů na zastoupení advokátem.^[5] Zbytek škody vzniká nepřímo, a navíc až následně v důsledku nepříznivého soudního rozhodnutí. Tedy například pokud se advokát neodvolal (i přesto, že klient o odvolání stál) v řízení o zaplacení faktury, a pokud by soud rozhodující o žalobě na náhradu škody proti advokátu posoudil, že odvolání by dopadlo ve prospěch klienta, je škoda způsobená klientovi to, co by klient vysoudil, kdyby advokát odvolání podal.

Pokud soud dospěje k závěru, že klient by ve věci neuspěl ani přes pochybení advokáta, a tedy že není naplněna podmínka příčinné souvislosti mezi pochybením a vznikem škody, nebude klientovi náhrada škody přiřknuta.

Nepochybné však je, že advokát tímto jednáním porušil své povinnosti vyplývající ze zákona o advokacii a etického kodexu, lze tedy případně taktéž zahájit řízení proti tomuto advokátovi před příslušným orgánem České advokátní komory.

‍

‍

^[1] Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii.

^[2] Usnesení představenstva české advokátní komory ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky (etický kodex).

^[3] Například z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 202, sp. zn. 33 Cdo 673/2022.

^[4] Viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2008, sp. zn. 25 Cdo 4495/2007.

^[5] Ohledně nákladů řízení jsme psali zde: https://www.jduksoudu.cz/clanky/jdu-k-soudu-kolik-stoji-soudni-rizeni.

‍