Jedna ze základních právních zásad praví, že právo patří bdělým. Na to je třeba myslet i ve vztahu k Vašim pozemkům a stavbám, protože i na nich mohou být vystaveny tzv. veřejně prospěšné stavby, tedy například dálnice, přehrady, nemocnice nebo elektrárny. Aby Vás taková stavba nepřekvapila, doporučujeme především sledovat změny územního plánu i výstavbu ve Vaší obci. V tomto článku stručně shrnujeme, jak se lze takové výstavbě bránit, a případně jaké prostředky obrany máte v řízení o vyvlastnění Vašeho pozemku či stavby.

Vzhledem k tomu, že veřejně prospěšné stavby slouží potřebám široké veřejnosti, zájem na jejich výstavbě má přednost před vlastnickým právem a může se stát, že taková stavba bude vystavěna na Vašem pozemku či v jeho blízkosti. V souladu s tímto dojde k ocenění Vašich pozemků či staveb znaleckým posudkem, následně ke směně pozemku či stavby a případně také k jejich odkupu či vyvlastnění. Abyste měli jistotu, že Vaše práva budou co nejvíce chráněna, je třeba mít se na pozoru. Zákon totiž nabízí řadu prostředků k obraně, často pro ně ale stanovuje krátké lhůty.

Územní plán

Pro výstavbu veřejně prospěšné stavby je zapotřebí náležité úpravy územního plánu, který stanovuje pravidla pro výstavbu na daném území. V územním plánu jsou totiž taktéž určeny tzv. plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, v kterých lze následně žádat o povolení k výstavbě takové stavby.

Abyste se o plánované změně včas dozvěděli, doporučujeme sledovat úřední desky obcí. Proti změně územního plánu se můžete bránit nejčastěji námitkami podanými do 7 dnů od veřejného projednání, které musí příslušný úřad vypořádat ve svém rozhodnutí. V případě, že příslušný úřad Vaším námitkám nevyhoví, je možné bránit se proti změně územního plánu taktéž soudní cestou žalobou proti změně územního plánu, a to ve lhůtě 2 měsíců od vydání rozhodnutí o změně územního plánu.

Povolovací řízení

O povolování výstavby konkrétní veřejně prospěšné stavby se zpravidla dozvíte taktéž z úřední desky obce (v případě menších veřejně prospěšných staveb Vás úřad vyrozumí napřímo).

V této souvislosti taktéž doporučujeme sledovat úřední desku nového centrálního Dopravního a energetického stavebního úřadu, který jediný povoluje tzv. vyhrazené stavby (spadající mezi dopravní a energetickou infrastrukturu, tedy například dálnice a určité elektrárny). Informace o povolování některých staveb naleznete také na úředních deskách krajských stavebních úřadů a dalších speciálních stavebních úřadů podle druhu veřejně prospěšné stavby (nejčastěji Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu, Ministerstva zemědělství, nebo například Úřadu pro civilní letectví pro povolování letišť).

I v této fázi se můžete proti připravovanému záměru bránit, rozporovat můžete taktéž samotnou „veřejnou prospěšnost“ stavby. V tomto řízení můžete podávat námitky, proti již vydanému stavebnímu povolení se můžete odvolat, případně jej také můžete napadat u soudu.

Odlišná pravidla podle liniového zákona

Ve vztahu k obraně proti veřejně prospěšným stavbám určených v tzv. liniovém zákoně (jedná se především o stavbu dopravní, vodní, energetické infrastruktury aj.) je nutné mít na paměti odlišnou úpravu oproti běžnému povolovacímu řízení podle stavebního zákona, zároveň se taktéž aplikují některé výjimky ve vztahu k vyvlastnění. Jedním z hlavních rozdílů je zkrácená lhůta pro podání žaloby proti stavebnímu povolení - oproti běžnému povolovacímu řízení je poloviční, činí tedy 1 měsíc.

Jednání o „dobrovolném“ odkupu

Pokud má dojít k výstavbě veřejně prospěšné stavby podle liniového zákona, kde jsou obecně splněny podmínky pro vyvlastnění pozemků nebo staveb, nejprve bude přistoupeno k jednání o odkupu. V této fázi je přitom možné dosáhnout násobků ceny stanovené znaleckým posudkem. Pokud však nedojde k dohodě o odkupu, bude zahájeno vyvlastňovací řízení, kde se již dočkáte pouze ceny určené posudkem.

Vyvlastnění

Případné vyvlastnění pozemku či stavby probíhá tzv. vyvlastňovací řízení před příslušným úřadem. V průběhu tohoto řízení znovu můžete uplatňovat námitky. Ať už jde o posouzení vypracovaného znaleckého posudku k určení ceny pozemku, nebo třeba ke zhodnocení naplnění podmínek pro vyvlastnění, jedná se o složité právní otázky, proto výrazně doporučujeme kontaktovat k ochraně Vašich práv specializované advokáty.

Výsledkem vyvlastňovacího řízení je rozhodnutí se dvěma výroky – výrok o odnětí vlastnického práva a výrok o náhradě za vyvlastnění. Oba dva tyto výroky lze napadnout odvoláním, odkladný účinek rozhodnutí bude přiznán jen v případě, kdy bude napaden výrok o odnětí vlastnického práva. V případě, že Vašemu odvolání nebude vyhověno, můžete se obrátit na příslušný krajský soud s žalobou. Obecně zákon stanovuje lhůtu k podání žaloby v délce 30 dnů, nicméně u staveb podle liniového zákona je tato lhůta zkrácena na pouhých 15 dnů. Zdůrazňujeme však, že i v případě, kdy napadnete výrok o náhradě za vyvlastnění, stavebník již může pozemek nebo stavbu vyvlastnit a s výstavbou veřejně prospěšné stavby začít bez toho, aniž by o Vaší obraně proti výroku o náhradě za vyvlastnění bylo rozhodnuto.

‍