Ještě před nařízením prvního jednání může probíhat výměna vyjádření mezi stranami prostřednictvím soudu. Vyjádření stran může vyžadovat soud, anebo je mohou účastníci řízení předkládat i bez vyzvání soudu. Cílem přípravy je, aby bylo možné žalobu projednat nejlépe při jediném jednání.

Příprava jednání spočívá zejména v tom, že předseda senátu nebo samosoudce zkoumá, zda jsou splněny všechny podmínky soudního řízení a zda byly případně odstraněny vady žaloby, k jejichž opravě soud žalobce vyzval. Pokud se nedostatek nepodaří odstranit, nebo soud návrh odmítne z jiného důvodu, soudní řízení se tím končí a dále se již nepokračuje. I v takovém případě je ale možné se odvolat k vyšší soudní instanci.  

Jinak soud pokračuje v přípravě jednání a shromažďování podkladů, aby bylo možné rozhodnout již při prvním a nejlépe i jediném jednání. Každé další jednání, tedy každé odročení, stojí obě strany čas i peníze. Zpravidla tak předseda či samosoudce vyzve žalovaného a případně i další účastníky jednání, aby se ve věci písemně vyjádřili a případně i předložili listinné důkazy (tady ale ještě nejde o tzv. kvalifikovanou výzvu). Dále mohou být účastníci upozorněni na možnost mediace či sociální poradenství.

Soud si může např. i vyžádat určité zprávy o rozhodujících skutečnostech (kupř. od orgánu sociálně právní ochrany dětí apod.), ustanovit znalce, zajistit provedení důkazů atd.

Soud také může, namísto nařízení jednání, nařídit stranám setkání se soudem určeným mediátorem.

‍