Žaloba vymezuje předmět řízení. Musí proto obsahovat nejen identifikaci účastníků, ale i žalobního nároku, včetně vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů a vylíčení, čeho se žalobce domáhá. Peněžité nároky lze uplatnit i jednodušším formulářovým návrhem (návrh na vydání platebního rozkazu). Doručením žaloby soudu je soudní řízení zahájeno.

Žaloba, respektive návrh na zahájení řízení, se podává písemně (v listinné nebo elektronické podobě) příslušnému soudu. V prvním stupni jsou nejčastěji k projednání věcně příslušné okresní soudy, pokud zákon výslovně neurčí příslušnost krajských soudů (např. ve sporech z nekalé soutěže či v dalších „obchodních“ sporech).

Místně příslušný je nejčastěji soud, v jehož obvodu má žalovaný bydliště (v případě fyzické osoby) či sídlo (v případě právnické osoby), může jím být ale i jiný soud určený zákonem (např. ten, v jehož obvodu došlo ke vzniku škody či kde žalovaný pracuje).

Samotné podání musí obsahovat obecné náležitosti, včetně označení soudu, jemuž je podání určeno, kdo podání činí, které věci se týká a co sleduje, samozřejmostí je pak podpis a datum. Dále návrh musí obsahovat identifikaci všech účastníků řízení, popřípadě i jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností a navržení důkazů k nim, a nakonec i čeho se žalobce domáhá (to musí být zformulováno ve formě tzv. žalobního petitu, tedy v takové podobě, v jaké chceme, aby soud vydal autoritativní výrok).

Označené důkazy je vhodné předložit již s žalobou alespoň v rozsahu, který dokládá uplatněné právo. Důkazem v soudní řízení může být prakticky cokoliv, nejčastěji to však bývají listiny (i v elektronické podobě) týkající se případu, zejména smlouvy, korespondence stran, výpisy z účtů, faktury apod.

Jednodušší variantou žaloby je podání formulářového návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u peněžitých pohledávek do částky 1.000.000 Kč, který je nejen jednodušší na přípravu, ale hradí se u něj i mírně nižší soudní poplatek. Soud následně vydá elektronický platební rozkaz, který je nutné doručit žalovanému do vlastních rukou. Pokud však poté žalovaný nepodá včas tzv. odpor, stane se takový platební rozkaz vykonatelným exekučním titulem, a může tedy sloužit jako k podklad vymáhání vysouzené částky například prostřednictvím exekutora.

Řízení je pak zahájeno dnem, kdy byl k soudu doručen návrh na jeho zahájení. Zahájení řízení pak mimo jiné působí jako překážka zahájení dalšího řízení o téže věci (tzv. překážka litispendence), podobně působí i následná překážka věci pravomocně rozhodnuté (tzv. překážka rei iudicatae). Obě překážky pak brání zahájení řízení se stejnými účastníky o stejném předmětu, jak vyplývá z právní zásady „ne bis in idem“, která doslova znamená „ne dvakrát o tom samém“.