Daňové spory se od ostatních druhů litigací podstatně odlišují. Zásadní odlišností je, že postup ke stanovení daně a jejímu vymáhání je stanoven daňovým řádem a dalšími daňovými zákony.

Zatímco v občanském řízení proti sobě stojí dva protivníci vybaveni „rovnými zbraněmi“, v daňovém řízení proti Vám stojí správce daně (finanční nebo celní úřad), který může vrchnostensky rozhodovat o Vašich povinnostech. Vaše budoucnost tak spočívá v rukou úředníků, kteří se pochopitelně mohou mýlit.

Daňové řízení se dělí do několika částí, a to na

1) nalézací řízení, které směřuje ke zjištění a stanovení daní, a

2) placení daní, zahrnující vymáhání daní a daňovou exekuci.

Ochrany svých práv se můžete domáhat i před soudem, ale zásadně až na určité rozhodnutí nebo zásah správce daně v rámci daňového řízení.

V širším smyslu zahrnuje daňový proces také trestní právo daňové, jehož účelem je stíhat trestné činy v souvislosti s daněmi. Zejména se jedná o trestné činy krácení daně anebo neodvedení daně.

Nalézací řízení

V daňovém řízení je povinnost zjistit a stanovit daň přenesena na daňové poplatníky, a to prostřednictvím podání daňových přiznání, ve kterých musí být uvedeny údaje vedoucí ke stanovení daně. Údaje uváděné v daňových přiznáních musíte být schopni doložit. Pokud bude mít správce daně pochybnosti o tom, že jste stanovili daň řádně, zahájí proti Vám postup k odstranění pochybností, případně též daňovou kontrolu. Pokud má přitom správce daně pochybnosti, které nebudou odstraněny, zásadně Vám vyměří daň platebním výměrem společně se sankcemi v podobě úroků z prodlení, pokut za opožděné tvrzení daně anebo daňového penále.

Ve fázi daňové kontroly již doporučujeme postupovat ve vztahu ke správci daně velmi obezřetně a konzultovat další postup s daňovými experty – daňovými poradci nebo advokáty specializujícími se na daňové právo. Neuvážený postup ve vztahu ke správci daně Vám může uzavřít možnosti další obrany.

Doslova platí: „Cokoliv řeknete, může být použito proti Vám“ – úředníci používají i úřední záznamy o telefonickém hovoru. Zároveň není strategické poskytovat více informací, než které jsou po Vás požadovány. Rozhodnete-li se v dobré víře vyvrátit pochybnosti poskytnutím rozsáhlé dokumentace, riskujete, že se správce daně začne doptávat i na další okruhy, které předtím ani neprověřoval. Proto doporučujeme, abyste ve složitějších případech vždy trvali na písemném sdělení požadavků.

V souvislosti se správným stanovením daně Vám může být uložena pokuta za opožděné tvrzení daně, pokud nepodáte daňové přiznání anebo jej podáte pozdě, nebo daňové penále, v případě, že je Vám doměřena vyšší daň, nebo dodatečně snížena částka, kterou jste požadovali po státu (odpočet).

Placení daní

Obvykle se počítá s tím, že budete Vaše daňové povinnosti hradit včas. Pokud však nedojde k včasné úhradě, může správce daně přikročit k daňové exekuci. Současně Vám může správce daně účtovat také úroky z prodlení ve výši stanovené zákonem.

Pokud se bude správce daně domnívat, že po Vás nebude možné daň vymoci, může přistoupit k zajištění úhrady daně, a to i přesto, že se daň ještě nestala splatnou. Jedná se o velmi tvrdý zásah do existenčních jistot, který často vyžaduje rychlou právní asistenci.

Ochrana před postupem správce daně

Pečlivé budování procesní strategie v průběhu celého daňového procesu je podstatou úspěchu:

1) Před vyměřením daně. Využívat prostředky ochrany je nutné ještě před formálním vyměřením nebo doměřením daně, a to prostřednictvím včasné a proaktivní komunikace se správcem daně. Již při postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly je vhodné v závažnějších případech kontaktovat daňového experta, který Vám pomůže identifikovat problematická místa a nastavit komunikaci se správcem daně. Pokud nebudete v rámci daňové kontroly reagovat na pochybnosti správce daně a nepokusíte se je odstranit, bude vaše šance na úspěch podstatně ztížená.

2) Po vyměření daně. Vydá-li správce daně platební výměr, je již na místě v plné míře uplatňovat formální způsoby ochrany. Proti platebnímu výměru lze v zákonné lhůtě podat odvolání, případně jej napadnout jinými opravnými či dozorčími prostředky, jako jsou obnova řízení nebo přezkumné řízení. I tyto prostředky ochrany jsou nicméně rozhodovány orgány finanční nebo celní správy.

3) Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu. Často se nelze domoci ochrany práva těmito opravnými prostředky a nezbude Vám než se domáhat spravedlnosti až v řízení před správními soudy, a to v řízení o správní žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Řízení ve správním soudnictví se značně odlišuje od klasického občanského řízení – žalovaný je zde stát a napadáno je jeho rozhodnutí, typicky platební výměr. Soudy samy však nemohou závazně nahradit rozhodnutí správce daně, mohou ho pouze zrušit a vrátit k dalšímu projednání.

4) Kasační stížnost. Proti nepříznivému rozhodnutí soudu ve správním soudnictví se lze bránit za zákonem stanovených podmínek a vymezené lhůtě také prostřednictvím mimořádného opravného prostředku - kasační stížnosti. Kasační stížnost se podává k Nejvyššímu správnímu soudu.

‍

Benjaminovi Franklinovi bývá připisován citát, že v životě jsou pouze dvě jistoty - daně a smrt. Přestože se lidstvu poměrně zdařile daří prodlužovat věk dožití, správa daní je díky moderním technologiím efektivnější a hrozby daní stále více definitivní.