Spory v SVJ

Jelikož společenství vlastníků jednotek (SVJ) je právnickou osobou, která spravuje společné věci mnoha vlastníků s různými zájmy, jejichž členství v SVJ je povinně spjaté s vlastnictvím jednotky, je v SVJ poměrně velký potenciál pro vznik rozporů. Ty mohou vyústit i v soudní spor. Těm nejčastějším sporům se věnujeme v tomto článku.

Odpovědnost členů statutárního orgánu SVJ

SVJ musí mít, stejně jako jakákoli jiná právnická osoba, organizační strukturu (orgány SVJ) – a to alespoň nejvyšší orgán, jímž je shromáždění tvořené všemi vlastníky jednotek hlasujícími dle velikostí svých podílů, a statutární orgán, jímž je výbor či předseda volený shromážděním.

Je to právě výbor či předseda, kdo má v praxi na starosti správu domu a pozemku. Jedná za SVJ navenek a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou zákonem či stanovami svěřeny k rozhodování shromáždění, případně které si shromáždění k rozhodnutí samo nevyhradilo (jedná se např. o otázky změny stanov, volby členů výboru či předsedy, schvalování rozpočtu nebo rozhodování o úhradách služeb a příspěvků).

Při své činnosti je člen výboru / předseda povinen postupovat s tzv. „péčí řádného hospodáře“. Vyžaduje se od něj určitá úroveň znalostí, schopností, pečlivosti a loajality vůči SVJ.

Členové výboru (nebo předseda), ať už voleni z řad členů SVJ či jako externí profesionálové, odpovídají za škodu způsobenou SVJ porušením této péče řádného hospodáře (např. pokud řádně nevymáhají pohledávky SVJ, plýtvají svěřenými prostředky či nezajišťují řádné plnění závazků a jiných povinností SVJ).

Nadto, pokud škodu neuhradí, budou do výše neuhrazené škody ručit svými osobními prostředky věřiteli SVJ, kterému se nedostalo od SVJ dlužného plnění.

Dluhy členů SVJ za správu domu a zálohy na služby

Z členství v SVJ plynou vlastníku jednotky práva i povinnosti, které jsou pak často předmětem sporu, nejčastěji jde o neplnění povinnosti přispívat na správu domu pozemku, či řádně a včas platit zálohy na služby související s užíváním jednotky, které zajišťuje SVJ.

V takovém případě má statutárního orgán SVJ povinnost dlužné příspěvky a zálohy po prodlévajícím vlastníku za SVJ vymáhat, třeba i soudní cestou. O vymáhání peněžitých pohledávek více v sekci Vymáhání peněžitých pohledávek.

Vymáhání pravidel SVJ pro správu domu a pozemku

Další ze zákonných povinností vlastníků jednotek je povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pozemku. Ta si může SVJ upravit ve stanovách a blíže specifikovat v domovním řádu. Tato pravidla se nevztahují jen na vlastníky samotné, ale rovněž na nájemce, návštěvy či jiné osoby, jimž vlastník umožní přístup do domu. Vlastník jednotky odpovídá za zajištění dodržování pravidel správy domu a pozemku i těmi osobami, jimž umožnil do domu přístup. SVJ může také ve stanovách zakotvit přiměřené pokuty za porušování stanovených pravidel. I ty mohou pak být předmětem sporu.

Nařízení prodeje jednotky vlastníka porušujícího pravidla SVJ

V extrémních případech porušování povinností se může SVJ se souhlasem většiny vlastníků jednotek domáhat nařízení prodeje jednotky vlastníka, který i přes písemnou výstrahu ze strany SVJ porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek.

Spory SVJ a členů SVJ o náhradu škody

Způsobí-li vlastník jednotky škodu na společných částech, je samozřejmě povinen ji nahradit. Škodu představují např. i náklady vynaložené SVJ na nadstandartní úklid či opravy společných částí znečištěných či poškozených v důsledku rekonstrukce, kterou vlastník provádí na své jednotce.

Lze si však představit i opačný scénář, kdy např. probíhá oprava společných prostor, při níž je způsobena škoda některému z vlastníků jednotek. Pak je samozřejmě naopak vlastník oprávněn domáhat se náhrady takové škody po SVJ.

O náhradě škody píšeme také v sekci Náhrada škody.

Sousedské spory členů SVJ

Časté jsou i konflikty mezi vlastníky jednotek navzájem, zejména v případech tzv. „imisí“, kdy jeden vlastník nepřiměřeně místním poměrům obtěžuje či omezuje jiného činností ve své vlastní jednotce (hlukem, zápachem, kouřem apod.) a souseda tak omezuje v běžném užívání jeho jednotky – k sousedským sporům jsme se podíleli na přípravě série článku, která je k přečtení zde.

Napadení usnesení shromáždění SVJ

Jak bylo již řečeno, o nejpodstatnějších otázkách SVJ je rozhodováno na zasedání shromáždění, kde hlasují všichni vlastníci jednotek, přičemž každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech (domu a pozemku).

V případě, že je pro to důležitý důvod (např. je-li rozhodováno o volbě členů statutárního orgánu, rozsáhlé rekonstrukci či jsou-li podstatným způsobem porušena procesní pravidla přijímání usnesení), dává zákon přehlasovaným vlastníkům a vlastníkům, kteří se z vážných důvodů nemohli shromáždění účastnit, možnost do tří měsíců ode dne, kdy se o problematickém rozhodnutí shromáždění SVJ dozvěděli (nebo dozvědět mohli) obrátit se na soud s žádostí o přezkum napadeného rozhodnutí.

Spolu s tím může přehlasovaný vlastník navrhnout, aby soud dočasně zakázal postupovat v souladu s napadeným rozhodnutím.

Byla-li v důsledku úspěšně napadeného rozhodnutí shromáždění způsobena přehlasovanému vlastníku škoda, má vlastník vůči SVJ nárok na její náhradu – k náhradě škody se dozvíte blíže v sekci Náhrada škody.

časté otázky

Co je dobré vědět o této oblasti?

Co dělat, když mi přišel (elektronický) platební rozkaz?

Řádně doručený platební rozkaz nabývá právní moci, pokud proti němu nepodáte do 15 dnů od doručení tzv. odpor proti platebnímu rozkazu, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Odporem vyjádříte nesouhlas s uloženou povinností a soud proto platební rozkaz zruší. Následně Vám běží lhůta, zpravidla 30 dní, ve které musíte uvést, z jakého důvodu s podanou žalobou nesouhlasíte. Pokud byste takové odůvodnění nedoplnili, soud by mohl rozhodnout rozsudkem pro uznání.

Jaký je rozdíl mezi výkonem rozhodnutí a exekucí?

Výkon rozhodnutí i exekuce představují možnost, jak donutit účastníka řízení ke splnění povinnosti i proti jeho vůli. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, exekuci naopak vybraný exekutor. V praxi je mnohem využívanější exekuce, a to zejména z důvodu efektivity a možného postihu více zdrojů majetku povinného.

Musím být v řízení zastoupen advokátem?

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Kde mám podat žalobu? A kde odvolání?

Pro podání žaloby je nutné určit věcně a místně příslušný soud. Věcně příslušným je obvykle okresní soud (v Praze obvodní). Místní příslušnost pak zpravidla určujeme dle bydliště žalovaného, resp. sídla v případě právnické osoby.

Jak dlouho trvá soudní řízení?

Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.

Máte další otázky nebo
byste rádi probrali Vaši
konkrétní situaci?

Domluvit konzultaci
JUDr. Vít Kučera, MBA
Vít má bohaté zkušenosti se zastupováním klientů před tuzemskými i zahraničními soudy zejména v obchodních sporech. Specialistou je zejména na předběžná opatření, kterým se věnuje i ve své publikační činnosti. Od roku 2013 také působí jako rozhodce Fotbalové asociace ČR.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Martin Tůma, Ph.D.
Martin řeší převážně obchodní kauzy, včetně sporů z nekalé soutěže, o náhradu škody či pojistná plnění. Rád hledá jednoduchá řešení (zdánlivě) složitých problémů. Věnuje se i právu stavebnictví, v souvislosti se kterým zastupuje klienty i při jednáních se správními orgány a před soudy.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Kateřina Obertová
Kateřina se soudním sporům věnuje od začátku své dlouholeté advokátní praxe, během které řešila zejména spory z občanskoprávních a obchodněprávních smluv, a také případy týkající rodinného práva či vlastnictví nemovitostí. V advokacii si zakládá na srozumitelnosti a empatii, se kterou se snaží klientům nabízet funkční a praktická řešení.
VÍCE INFORMACÍ
JUDr. Ing. Vít Švestka
Vít je advokát se specializací na řešení problémů v oblasti daňového práva před finančními úřady i soudy. Působí i jako daňový poradce, a tak může poskytnout další cenné rady a zkušenosti, jak snížit riziko, že k zahájení řízení vůbec dojde. Vít se zabývá také korporátními spory. Vedle právnického vzdělání má i titul z Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se dále podílí na pedagogické i publikační činnosti.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Marie Timoščuková
Marie je odbornicí na pracovní právo. Má proto i bohaté zkušenosti se zastupováním v pracovněprávních sporech v oblasti pracovního práva, a to z obou stran „barikády“, tedy jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Úspěšně už tedy nejen uhájila nejednu platnost výpovědi, ale také již zaměstnancům vymohla mnoho nezákonně zadržovaných odměn.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Vojtěch Adámek
Vojtěch je zkušený advokát specializující se zejména na spory o nároky ze smluv, včetně vypořádání stran po ukončení smluv, vymáhání pohledávek a spory o náhrady újem (škod). Za klíč k úspěchu považuje porozumění potřebám klienta a společné hledání efektivních a pragmatických řešení, včetně mimosoudních ukončení sporů.
VÍCE INFORMACÍ
Další oblasti sporu