Pojistné nároky (spory o výplatu pojistného plnění)

Nároky na výplatu pojistných plnění jsou častým typem soudního sporu, jelikož poškození (pojištění) mají často diametrálně odlišný náhled na škodní událost, rozsah škody i na výklad pojistných podmínek, než jaký má pojišťovna. Proto o těchto sporech musí často rozhodnout až soud.

Škodní událost krytá pojištěním

Základním předpokladem nároku na pojistné plnění je vznik pojistné události kryté pojištěním, tj. škody či újmy na pojištěné věci, či újmy na zdraví pojištěné osoby, a to způsobem, který předpokládá pojistná smlouva.

Nejčastějšími jsou pojistné události v dopravním provozu, jehož účastníci jsou povinně kryti pojištěním z odpovědnosti provozu vozidel, kde vznikají jak újmy na majetku, tak újmy na zdraví a životě.

Častými jsou i spory z pojištění majetku, a to zejména v souvislosti s živelnými událostmi, jako jsou přívalové deště, záplavy, sesuvy půdy, či například požáry.

Pro všechny druhy pojištění je proces vyřízení v zásadě obdobný:

1. Nahlášení pojistné události

Pokud jste utrpěli škodu či újmu krytou pojištěním, jste povinni zpravidla bez zbytečného odkladu pojistnou událost oznámit pojistiteli (přesná doba bývá stanovena v pojistných podmínkách) a dále postupovat dle pokynů pojistitele, který provádí likvidaci pojistné události.

Pojištěný je povinen zejména poskytnout doklady prokazující škodu, případně i umožnit pojistiteli prohlídku poškozené věci, ověření škodového děje atp. Již v této fázi lze doporučit zastoupení pojistným makléřem, popřípadě i advokátem.

2. Likvidace pojistné události

V procesu likvidace pojistné události pojistitel zjišťuje okolnosti nahlášené události, zda je tato událost krytá pojištěním a jaká je výše újmy, kterou je nutné nahradit.

Pojistitelé mají zpravidla své likvidační oddělení, které se zabývá výpočtem škody, nezřídka ale likvidaci provádějí i externí specializované společnosti.

3. Ukončení šetření pojistné události

Proces likvidace pojistné události pojistitel zakončuje tzv. ukončením šetření, kdy stanovuje výši nahraditelné škody či újmy, ke které dospěl.

Podrobněji se procesu likvidace pojistné události věnujeme v článku Jak se dostat k penězům od pojišťovny.

Stížnost proti vyřízení pojistné události pojistitelem

Pokud pojištěný se závěry šetření pojistitele nesouhlasí, může proti nim podat stížnost. V této fázi se často nárokem zabývá jiné oddělení pojišťovny, které může nárok přehodnotit a plnění navýšit, nebo stížnost zamítnout.

Často se podaří pojistné nároky vyřešit za pomoci advokáta již v této předsoudní fázi. Je-li převzetí právního zastoupení advokátem již v tuto chvíli účelné a advokát je v této fázi úspěšný, má vůči pojišťovně i právo na paušální náhradu nákladů řízení, tak jako kdyby šlo o úkony před soudem (více o nákladech řízení jsme psali zde: Jdu k soudu: kolik stojí soudní řízení?).

Žaloba o výplatu pojistného plnění

Jestliže snahy o předsoudní jednání s pojišťovnou selžou, popř. jsou úspěšné jen částečně, nezbyde pojištěným než se svého nároku domáhat soudní cestou. Zde se již pojištěný zpravidla bez advokáta neobejde.

Základní otázkou v takovém sporu je, zda došlo k pojistné události kryté pojištěním, tj. ke škodě či újmě na pojištěné věci, či újmě na zdraví pojištěné osoby, a to způsobem, který předpokládá pojistná smlouva.

Často vznikne spor již o to, zda je škodní událost zahrnuta mezi pojistnými nebezpečími. V některých případech je pak řešení pouze na soudu (jde-li o „pouhý“ výklad pojistných podmínek, které představují otázku právní), může však jít o otázku odbornou, kdy je nutné předvolat znalce aby posoudil například zda fyzikální příčina vzniku škody naplňuje definici pojistných podmínek. Znalci také často posuzují věrohodnost či pravděpodobnost vzniku nehodových dějů v případech, kdy pojišťovna rozporuje rozsah poškození nastalou pojistnou událostí.

Předmětem sporu nezřídka bývá i otázka výše způsobené škody či nemajetkové újmy (více o otázkách náhrady škody jsme psali zde: Náhrada škody). I v těchto případech mívají hlavní slovo znalci, ať už jde o ocenění nákladů na opravy či zapůjčení vozidel, popř. stanovení poklesu tržní ceny vozidla v důsledku pojistné události.

Častým předmětem sporu je i výklad pojistných podmínek (tj. zda a do jaké výše je vzniklá újma kryta sjednaným pojištěním). Nezřídka se stává, že pojistné podmínky jsou nejednoznačné. Připouštějí-li přitom pojistné podmínky dvojí výklad, je třeba posoudit, zda není na místě vyložit je způsobem pro pojištěného příznivějším – jako je tomu obecně u smluv uzavřených se spotřebiteli.

Spor o výplatu pojistného plnění může být jistě důkazně i právně náročný. Zkušený advokát je však schopen nárok a šance na úspěch střízlivě vyhodnotit a doporučit vhodný postup řešení tak, aby se pojištěný efektivně domohl svých nároků a současně co nejméně riskoval neúspěch.

Dobrou zprávou na závěr je, že pojistitelé většinou spory nevedou „ze zásady“, ale pouze z povinnosti, neboť pojišťovna si musí počínat jako řádný hospodář, a proto se často zdráhá přiznat pojistné nároky, které nemá za jednoznačné. Pokud ale padne rozhodnutí před soudem prvního stupně, popř. se nějaká otázka před soudem dostatečně objasní, zvyšuje se i vůle pojišťovny spor ukončit smírnou cestou.

Související obsah:

Jak se dostat k penězům od pojišťovny

časté otázky

Co je dobré vědět o této oblasti?

Co dělat, když mi přišel (elektronický) platební rozkaz?

Řádně doručený platební rozkaz nabývá právní moci, pokud proti němu nepodáte do 15 dnů od doručení tzv. odpor proti platebnímu rozkazu, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Odporem vyjádříte nesouhlas s uloženou povinností a soud proto platební rozkaz zruší. Následně Vám běží lhůta, zpravidla 30 dní, ve které musíte uvést, z jakého důvodu s podanou žalobou nesouhlasíte. Pokud byste takové odůvodnění nedoplnili, soud by mohl rozhodnout rozsudkem pro uznání.

Jaký je rozdíl mezi výkonem rozhodnutí a exekucí?

Výkon rozhodnutí i exekuce představují možnost, jak donutit účastníka řízení ke splnění povinnosti i proti jeho vůli. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, exekuci naopak vybraný exekutor. V praxi je mnohem využívanější exekuce, a to zejména z důvodu efektivity a možného postihu více zdrojů majetku povinného.

Musím být v řízení zastoupen advokátem?

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Kde mám podat žalobu? A kde odvolání?

Pro podání žaloby je nutné určit věcně a místně příslušný soud. Věcně příslušným je obvykle okresní soud (v Praze obvodní). Místní příslušnost pak zpravidla určujeme dle bydliště žalovaného, resp. sídla v případě právnické osoby.

Jak dlouho trvá soudní řízení?

Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.

Máte další otázky nebo
byste rádi probrali Vaši
konkrétní situaci?

Domluvit konzultaci
JUDr. Vít Kučera, MBA
Vít má bohaté zkušenosti se zastupováním klientů před tuzemskými i zahraničními soudy zejména v obchodních sporech. Specialistou je zejména na předběžná opatření, kterým se věnuje i ve své publikační činnosti. Od roku 2013 také působí jako rozhodce Fotbalové asociace ČR.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Martin Tůma, Ph.D.
Martin řeší převážně obchodní kauzy, včetně sporů z nekalé soutěže, o náhradu škody či pojistná plnění. Rád hledá jednoduchá řešení (zdánlivě) složitých problémů. Věnuje se i právu stavebnictví, v souvislosti se kterým zastupuje klienty i při jednáních se správními orgány a před soudy.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Kateřina Obertová
Kateřina se soudním sporům věnuje od začátku své dlouholeté advokátní praxe, během které řešila zejména spory z občanskoprávních a obchodněprávních smluv, a také případy týkající rodinného práva či vlastnictví nemovitostí. V advokacii si zakládá na srozumitelnosti a empatii, se kterou se snaží klientům nabízet funkční a praktická řešení.
VÍCE INFORMACÍ
JUDr. Ing. Vít Švestka
Vít je advokát se specializací na řešení problémů v oblasti daňového práva před finančními úřady i soudy. Působí i jako daňový poradce, a tak může poskytnout další cenné rady a zkušenosti, jak snížit riziko, že k zahájení řízení vůbec dojde. Vít se zabývá také korporátními spory. Vedle právnického vzdělání má i titul z Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se dále podílí na pedagogické i publikační činnosti.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Marie Timoščuková
Marie je odbornicí na pracovní právo. Má proto i bohaté zkušenosti se zastupováním v pracovněprávních sporech v oblasti pracovního práva, a to z obou stran „barikády“, tedy jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Úspěšně už tedy nejen uhájila nejednu platnost výpovědi, ale také již zaměstnancům vymohla mnoho nezákonně zadržovaných odměn.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Vojtěch Adámek
Vojtěch je zkušený advokát specializující se zejména na spory o nároky ze smluv, včetně vypořádání stran po ukončení smluv, vymáhání pohledávek a spory o náhrady újem (škod). Za klíč k úspěchu považuje porozumění potřebám klienta a společné hledání efektivních a pragmatických řešení, včetně mimosoudních ukončení sporů.
VÍCE INFORMACÍ
Další oblasti sporu