Nárok ze smlouvy
Nároky ze smluv mohou mít mnoho podob. Může jít o jednoduché vymáhání smluvního závazku – pohledávky, často jde ale i o kombinaci vícero rozhodných otázek. Došlo k porušení smlouvy, které zakládalo právo na její ukončení? Jaké plnění si strany dluží na základě ukončené smlouvy? Utrpěla jedna ze stran v důsledku nesplnění smluvní povinnosti druhé smluvní strany škodu? Je tato škoda kryta sjednanou smluvní pokutou?
Již jen z tohoto průřezového výčtu je zřejmé, že klíčová je správná právní kvalifikace celé situace v kontextu smluvního vztahu, a to již v okamžiku řešení prvních problémů mezi stranami. Dlouholetá praxe s nejrůznějšími důvody či okolnosti sporů poukazují na to, že se není vhodné spoléhat na dobré vztahy smluvních stran v době podpisu, ústní dohody či přísliby. Nejlepší prevencí soudního sporu je jasně napsaná smlouva, ze které jasně vychází práva a povinnosti stran a která v nejvyšší možné míře následuje jejich představy. Žádná prevence však nezaručí, že ke sporu nedojde.
Vzhledem k pestrosti smluvních vztahů lze těžko předložit ucelený výklad, proto zmiňujeme některé instituty, se kterými se v rámci sporů ze smluv setkáváme:
Uzavření smlouvy předchází tzv. negociace, nebo-li vyjednávání o jejím obsahu. Zde je důležité dát si pozor na závaznost nabídky nebo například na předsmluvní odpovědnost, která straně může založit právo na náhradu škody v případě, že s ní protistrana nakonec smlouvu neuzavře.
Pro případ, že smluvní strana své závazky nesplní nebo že se od smluveného způsobu plnění odchýlí, se sjednává smluvní pokuta, která může představovat tzv. paušalizovanou náhradu škody. Soud má však pravomoc v kontextu konkrétního nároku výši smluvní pokuty snížit. Vedle toho lze sjednat i úrok z prodlení, který v případě marného uplynutí lhůty tvoří příslušenství peněžité pohledávky. Jestliže si strany úrok z prodlení nesjednají, případně jej nevyloučí, bude peněžitá pohledávka úročena tzv. zákonným úrokem z prodlení, který se rovná REPO sazbě stanovené Českou národní bankou navýšené o 8 procentních bodů.
Smluvním stranám za určitých okolností ze zákona vyplývá právo od smlouvy odstoupit. V takovém případě se na smlouvu nahlíží, jako by nikdy nevznikla a je tedy nutné případné plnění stran vrátit, v opačném případě by se jednalo o bezdůvodné obohacení. Ukončit smluvní vztah lze i výpovědí smlouvy ze sjednaných důvodů.
Lze také sjednat tzv. rozhodčí doložku, na základě které bude k řešení sporů z dané smlouvy určitý rozhodčí soud, což má výhodu zejména v rychlosti vyřízení sporu.
.png)
.png)
