Odškodnění za průtahy v řízení

Právo na odškodnění za průtahy v řízení máte v případě, že příslušný orgán nerozhodl v přiměřené (zákonné) lhůtě. Pokud nejde o zanedbatelnou újmu (kterou lze kompenzovat omluvou), poskytuje se odškodnění v penězích. Právo na odškodnění má přitom každý účastník řízení, ať už byl v řízení úspěšný či nikoliv.

Abyste si mohli sami zhodnotit, jaký můžete mít nárok na náhradu za průtahy v řízení, připravili jsme na základě aktuální judikatury následující přehled.

Výše odškodnění

Za každý rok průtahů bývá zpravidla poskytována náhrada zpravidla v rozmezí 15.000 až 20.000 Kč, kterou pak lze snižovat či zvyšovat až o 50 % v závislosti na:

a)  významu řízení pro poškozeného;

b)  složitosti řízení (rozsáhlost věci, potřeba dokazování apod.);

c)   vliv poškozeného na délku řízení (případná spoluúčast na průtazích); a

d)  počínání správních orgánů či soudů v řízení (zpravidla se zohledňuje kolik orgánů a v kolika stupních rozhodovalo).

Odškodnění tak bývá poskytováno zejména za průtahy v trestních řízeních, které mohou nastat již po třech letech řízení. Za průtahy způsobené správními orgány či civilními soudy pak bývá obvykle považováno trvání řízení nad šest let.

V některých případech přitom nemusí jít ani o jediné řízení, když například územní řízení a následné řízení o změně umístění stavby lze v některých případech považovat z hlediska délky řízení za jeden celek.

Samostatně pak stojí i možné nároky na majetkovou újmu, které mohou v některých případech vznikat např. pokud státní orgány neoprávněně zadrží zboží či jiný majetek podnikatele.

Příklady výše odškodnění

Ze soudní praxe lze uvést tyto příklady přiznaných náhrad za průtahy řízení:

a)  u trestního stíhání fyzické osoby (délka se počítá od sdělení obvinění, nikoliv od začátku prošetřování) v délce 8 let 70.000 Kč;

b)  šest let trvající řízení o jednoduchém stavebním povolení k úpravě zahrady94.000 Kč pro každého z manželů, kteří o povolení společně žádali;

c)   za devět let trvající řízení o odstranění stavby kolny byla přiznána náhrada ve výši 118.000 Kč a dalších 67.000 Kč za průtahy samotného řízení o odškodnění za průtahy;

d)  u stavebního řízení týkajícího se bydliště fyzické osoby v délce 19 let420.000 Kč;

e)  vymáhání běžné pohledávky z obchodního styku mezi společnostmi v délce 13 let ­­– 75.000 Kč.

Způsob uplatnění

Nárok je nutné uplatnit nejprve u příslušného ministerstva, které má 6 měsíců na rozhodnutí o nároku. Poté se lze obrátit na soud.  V řízeních proti státu je přitom výhodou, že státu (v případě neúspěchu žadatele) zpravidla nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. Uplatnění nároku tak s sebou nenese zdaleka takové riziko neúspěchu, jako běžné civilní řízení.

časté otázky

Co je dobré vědět o této oblasti?

Co dělat, když mi přišel (elektronický) platební rozkaz?

Řádně doručený platební rozkaz nabývá právní moci, pokud proti němu nepodáte do 15 dnů od doručení tzv. odpor proti platebnímu rozkazu, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Odporem vyjádříte nesouhlas s uloženou povinností a soud proto platební rozkaz zruší. Následně Vám běží lhůta, zpravidla 30 dní, ve které musíte uvést, z jakého důvodu s podanou žalobou nesouhlasíte. Pokud byste takové odůvodnění nedoplnili, soud by mohl rozhodnout rozsudkem pro uznání.

Jaký je rozdíl mezi výkonem rozhodnutí a exekucí?

Výkon rozhodnutí i exekuce představují možnost, jak donutit účastníka řízení ke splnění povinnosti i proti jeho vůli. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, exekuci naopak vybraný exekutor. V praxi je mnohem využívanější exekuce, a to zejména z důvodu efektivity a možného postihu více zdrojů majetku povinného.

Musím být v řízení zastoupen advokátem?

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Kde mám podat žalobu? A kde odvolání?

Pro podání žaloby je nutné určit věcně a místně příslušný soud. Věcně příslušným je obvykle okresní soud (v Praze obvodní). Místní příslušnost pak zpravidla určujeme dle bydliště žalovaného, resp. sídla v případě právnické osoby.

Jak dlouho trvá soudní řízení?

Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.

Máte další otázky nebo
byste rádi probrali Vaši
konkrétní situaci?

Domluvit konzultaci
JUDr. Vít Kučera, MBA
Vít má bohaté zkušenosti se zastupováním klientů před tuzemskými i zahraničními soudy zejména v obchodních sporech. Specialistou je zejména na předběžná opatření, kterým se věnuje i ve své publikační činnosti. Od roku 2013 také působí jako rozhodce Fotbalové asociace ČR.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Martin Tůma, Ph.D.
Martin řeší převážně obchodní kauzy, včetně sporů z nekalé soutěže, o náhradu škody či pojistná plnění. Rád hledá jednoduchá řešení (zdánlivě) složitých problémů. Věnuje se i právu stavebnictví, v souvislosti se kterým zastupuje klienty i při jednáních se správními orgány a před soudy.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Kateřina Obertová
Kateřina se soudním sporům věnuje od začátku své dlouholeté advokátní praxe, během které řešila zejména spory z občanskoprávních a obchodněprávních smluv, a také případy týkající rodinného práva či vlastnictví nemovitostí. V advokacii si zakládá na srozumitelnosti a empatii, se kterou se snaží klientům nabízet funkční a praktická řešení.
VÍCE INFORMACÍ
JUDr. Ing. Vít Švestka
Vít je advokát se specializací na řešení problémů v oblasti daňového práva před finančními úřady i soudy. Působí i jako daňový poradce, a tak může poskytnout další cenné rady a zkušenosti, jak snížit riziko, že k zahájení řízení vůbec dojde. Vít se zabývá také korporátními spory. Vedle právnického vzdělání má i titul z Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se dále podílí na pedagogické i publikační činnosti.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Marie Timoščuková
Marie je odbornicí na pracovní právo. Má proto i bohaté zkušenosti se zastupováním v pracovněprávních sporech v oblasti pracovního práva, a to z obou stran „barikády“, tedy jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Úspěšně už tedy nejen uhájila nejednu platnost výpovědi, ale také již zaměstnancům vymohla mnoho nezákonně zadržovaných odměn.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Vojtěch Adámek
Vojtěch je zkušený advokát specializující se zejména na spory o nároky ze smluv, včetně vypořádání stran po ukončení smluv, vymáhání pohledávek a spory o náhrady újem (škod). Za klíč k úspěchu považuje porozumění potřebám klienta a společné hledání efektivních a pragmatických řešení, včetně mimosoudních ukončení sporů.
VÍCE INFORMACÍ
Další oblasti sporu