Vymáhání peněžitých pohledávek

Pokud Vám zákazník nezaplatil za zboží, nájemce neuhradil nájem či dlužník nevrátil zápůjčku, zřejmě řešíte, jak se co nejefektivněji domoci svého nároku. Pokud jde o peněžitý nárok, pak jej nazýváme peněžitou pohledávkou, jejíž vymáhání lze různými nástroji zjednodušit.

Jak praví stará římská zásada: „pacta sunt servanda“, tedy smlouvy se mají dodržovat. Avšak v praxi tomu tak velmi často není, což může vést k situaci, kdy se Váš smluvní partner dostane do prodlení s plněním smluvních povinností a stane se z něj Váš dlužník.

Od okamžiku prodlení se věřitel může své pohledávky domáhat i soudně, byť jde až o nejzazší řešení. Často totiž postačí i mimosoudní řešení, spočívající třeba jen v zaslání předžalobní výzvy advokátem, které často vede buďto k brzkému splnění dluhu, anebo alespoň k jiné dohodě o řešení situace, jako je písemné uznání dluhu  s dohodou na splátkovém kalendáři, které může následně zajistit vykonatelnost dluhu bez nutnosti vést soudní řízení – takovou pohledávku pak lze exekučně vymáhat již v okamžiku, kdy dlužník nesplní včas jakoukoliv splátku dluhu. Takové dohody jsou alespoň dočasným řešením například v případě, kdy dlužník není aktuálně schopen splnit celý dluh a mohou mu dát i potřebnou motivaci plnit dluh alespoň částečně.

Pokud podobné snahy selžou, nezbyde než přistoupit k soudnímu vymáhání pohledávky, jemuž by měla vždy předcházet již zmiňovaná předžalobní výzva. Vhodné je též dlužníka prověřit v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí a zhodnotit účelnost soudního vymáhání, popř. podání přihlášky do insolvenčního řízení.

U peněžních pohledávek lze žalobu podat zjednodušenou formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který umožňuje celý proces zjednodušit. Pokud však dlužník podá tzv. odpor, řízení se vede ve formě „standardního“ sporného řízení, ve kterém bude potřebné nárok před soudem prokázat. Teprve poté soud může vydat rozsudek, kterým dlužníkovi uloží dluh uhradit (spolu s příslušenstvím, a tedy i náhradou nákladů řízení).

Teprve pravomocné soudní rozhodnutí (tedy takové, proti kterému se již nelze dále odvolat) je tzv. exekučním titulem, na jehož základě lze zahájit vymáhací řízení, vedoucí k „nedobrovolné úhradě“ dluhu, např. prostřednictvím exekutora.

Jak plyne z výše uvedeného, vymáhání dluhu může být poměrně jednoduchým procesem, ale může se také značně zkomplikovat. Úkolem advokáta nicméně je, aby za Vás celý proces obstaral co možná nejefektivněji, a to nejlépe bez nutnosti zapojení soudu, což se však neobejde bez součinnosti dlužníka.

časté otázky

Co je dobré vědět o této oblasti?

Co dělat, když mi přišel (elektronický) platební rozkaz?

Řádně doručený platební rozkaz nabývá právní moci, pokud proti němu nepodáte do 15 dnů od doručení tzv. odpor proti platebnímu rozkazu, a to u soudu, který platební rozkaz vydal. Odporem vyjádříte nesouhlas s uloženou povinností a soud proto platební rozkaz zruší. Následně Vám běží lhůta, zpravidla 30 dní, ve které musíte uvést, z jakého důvodu s podanou žalobou nesouhlasíte. Pokud byste takové odůvodnění nedoplnili, soud by mohl rozhodnout rozsudkem pro uznání.

Jaký je rozdíl mezi výkonem rozhodnutí a exekucí?

Výkon rozhodnutí i exekuce představují možnost, jak donutit účastníka řízení ke splnění povinnosti i proti jeho vůli. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, exekuci naopak vybraný exekutor. V praxi je mnohem využívanější exekuce, a to zejména z důvodu efektivity a možného postihu více zdrojů majetku povinného.

Musím být v řízení zastoupen advokátem?

Obecně vzato není nutné být v řízení před soudem zastoupen advokátem. Výjimku tvoří řízení o dovolání, kasační stížnosti, řízení před Ústavním soudem a případy tzv. nutné obhajoby v trestních věcech. Zastoupení advokátem ve zbývajících řízeních však doporučujeme, a to zejména proto, že advokát klientovi doporučí nejvhodnější postup k ochraně klientových práv.

Kde mám podat žalobu? A kde odvolání?

Pro podání žaloby je nutné určit věcně a místně příslušný soud. Věcně příslušným je obvykle okresní soud (v Praze obvodní). Místní příslušnost pak zpravidla určujeme dle bydliště žalovaného, resp. sídla v případě právnické osoby.

Jak dlouho trvá soudní řízení?

Délka řízení závisí na řadě faktorů: zahlcení soudu, náročnost případu, aktivita účastníků (včetně podání opravných prostředků) či vytíženost znalců. Řízení v prvním stupni zpravidla zabere 6 - 30 měsíců, přezkum v následných instancích už je omezenější a proto se nejčastěji pohybuje v rozsahu 6-12 měsíců. Ceké řízení tak může zabrat zpravidla od půl roku do pěti let. Za určitou indikaci délky řízení pak lze považovat judikaturou určené hranice "nepřiměřeně dlouhého" řízení, jímž může být trestní řízení trvající déle než 3 roky a civilní řízení trvající přes 6 let.

Máte další otázky nebo
byste rádi probrali Vaši
konkrétní situaci?

Domluvit konzultaci
JUDr. Vít Kučera, MBA
Vít má bohaté zkušenosti se zastupováním klientů před tuzemskými i zahraničními soudy zejména v obchodních sporech. Specialistou je zejména na předběžná opatření, kterým se věnuje i ve své publikační činnosti. Od roku 2013 také působí jako rozhodce Fotbalové asociace ČR.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Martin Tůma, Ph.D.
Martin řeší převážně obchodní kauzy, včetně sporů z nekalé soutěže, o náhradu škody či pojistná plnění. Rád hledá jednoduchá řešení (zdánlivě) složitých problémů. Věnuje se i právu stavebnictví, v souvislosti se kterým zastupuje klienty i při jednáních se správními orgány a před soudy.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Kateřina Obertová
Kateřina se soudním sporům věnuje od začátku své dlouholeté advokátní praxe, během které řešila zejména spory z občanskoprávních a obchodněprávních smluv, a také případy týkající rodinného práva či vlastnictví nemovitostí. V advokacii si zakládá na srozumitelnosti a empatii, se kterou se snaží klientům nabízet funkční a praktická řešení.
VÍCE INFORMACÍ
JUDr. Ing. Vít Švestka
Vít je advokát se specializací na řešení problémů v oblasti daňového práva před finančními úřady i soudy. Působí i jako daňový poradce, a tak může poskytnout další cenné rady a zkušenosti, jak snížit riziko, že k zahájení řízení vůbec dojde. Vít se zabývá také korporátními spory. Vedle právnického vzdělání má i titul z Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se dále podílí na pedagogické i publikační činnosti.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Marie Timoščuková
Marie je odbornicí na pracovní právo. Má proto i bohaté zkušenosti se zastupováním v pracovněprávních sporech v oblasti pracovního práva, a to z obou stran „barikády“, tedy jak na straně zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců. Úspěšně už tedy nejen uhájila nejednu platnost výpovědi, ale také již zaměstnancům vymohla mnoho nezákonně zadržovaných odměn.
VÍCE INFORMACÍ
Mgr. Vojtěch Adámek
Vojtěch je zkušený advokát specializující se zejména na spory o nároky ze smluv, včetně vypořádání stran po ukončení smluv, vymáhání pohledávek a spory o náhrady újem (škod). Za klíč k úspěchu považuje porozumění potřebám klienta a společné hledání efektivních a pragmatických řešení, včetně mimosoudních ukončení sporů.
VÍCE INFORMACÍ
Další oblasti sporu